Sanskrit4GenX Logo
Shlok 01 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 02 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 03 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 04 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 05 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 06 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 07 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 08 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 09 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 10 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 11 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 12 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 13 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 14 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 15 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 16 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 17 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 18 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 19 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 20 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 21 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 22 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 23 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 24 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 25 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 26 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 27 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 28 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 29 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 30 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 31 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 32 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 33 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 34 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 35 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 36 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 37 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 38 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 39 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 40 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 41 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
Shlok 42 (Ch-02)
Bhagavad Geeta
333
444
tab05
tab06
tab07
tab08
tab09
tab10
tab11
44tab124
tab13
tab14444
44tab154
44tab164
tab17
tab18
Jul 12
            
                            इज्याध्ययनदानानि तपः सत्यं क्षमा दमः ।
अलोभ इति मार्गोऽयं धर्मस्याष्टविधः स्मृतः ।।  महा.उद्योग-३५.५६

अर्थ :— यज्ञ, अध्ययन, दान, तप, सत्य, क्षमा, दम, अलोभ – ऐसा आठ प्रकार का धर्ममार्ग कहा गया है ।।
યજ્ઞ,  અધ્યયન, દાન, તપ, સત્ય, ક્ષમા, મન પર નિયંત્રણ અને લોભ – આ આઠ પ્રકારના ધર્મના માર્ગો માનવામાં આવે છે.
Share:

Feb 21 Spiritual

Jul 12
            
                            काले हितं मितं ब्रूयादविसंवादि पेशलम् ।
पूर्वाभिभाषी सुमुखः सुशीलः करुणः मृदु: ।।  शुक्रनीति-३.११

अर्थ :— अभिमान को छोड़कर मनुष्य पहले भाषण करने वाला, मुख पर सदा मुस्कराहट वाला, सुन्दर स्वभाव-संपन्न, दयायुक्त और सरल होना चाहिए और समय पर हितकारी तथा परिमित, सुसंगत तथा मधुर भाषण करना चाहिए ॥
અભિમાનને બાજુ પર રાખીને વ્યક્તિએ પહેલાં બોલવું જોઈએ, તેના ચહેરા પર હંમેશા સ્મિત રાખવું જોઈએ, સુંદર સ્વભાવ ધરાવવો જોઈએ, દયાળુ અને સરળ હોવું જોઈએ અને યોગ્ય સમયે હિતકારી, મર્યાદિત, સુસંગત અને મધુર વાણી બોલવી જોઈએ.
Share:

Feb 20 Spiritual

Jul 12
            
                            जीर्यन्ते जीर्यतः केशाः दन्ता जीर्यन्ति जीर्यतः। 
                            जीर्यतश्चक्षुषी श्रोत्रे तृष्णैका तरुणायते ॥  पंचतंत्र-लब्धप्रणाश - ७८
                            
                            अर्थ :— वृद्धावस्था में बाल, दात, आँख और कान आदि सभी इन्द्रियां शिथिल हो जाती हैं, मनुष्य अशक्त हो जाता है किन्तु उसकी तृष्णा नित्य प्रति युवावस्था को प्राप्त होती रहती हैं मनुष्य की कामनायें कभी भी पूर्ण नहीं होती हैं, यह नित्य नवयौवना युवती की भाँति नवीन होती चली जाती हैं ।।
                            વૃદ્ધાવસ્થામાં, વાળ, દાંત, આંખ અને કાન વગેરે બધી ઇન્દ્રિયો નબળી પડી જાય છે, માનવ અશક્ત બની જાય છે પરંતુ તેની ઇચ્છાઓ દરરોજ જુવાન થતી જાય છે તે ક્યારેય પૂર્ણ થતી નથી થતી, તે હંમેશા એક યુવાન છોકરીની જેમ નવી થતી થાય છે .
Share:

Feb 19 Spiritual

Jul 12
            
                            मांसभक्षैः सुरापानैर्मूर्खैश्चाक्षरवर्जितैः ।
                            पशुभिः पुरुषाकारैर्भाराक्रान्ताऽस्ति मेदिनी ॥  चाण.नीति- ८.२१
                            
                            अर्थ :— मांस खाने वाले, मदिरा पीने वाले, निरक्षर और मूर्ख पुरुषाकार पशुओं के भार से पृथ्वी पीड़ित रहती है ।।
                            માંસાહાર કરનારા, મદ્યપાન કરનારા, અભણ અને મૂર્ખ નર જેવી આકૃતિવાળા પ્રાણીઓના ભારથી પૃથ્વી સતત પીડાય છે.
Share:

Feb 18 Spiritual

Jul 12
            
                            आक्रोश्यमानो नाक्रोशेत् मन्युरेव तितिक्षतः । 
आक्रोष्टारं निर्दहति सुकृतं चास्य विन्दति ।।  महा.उद्योग-३६.५
अर्थ :— कठोर कहने वाले के प्रति कठोर वचन नहीं कहना चाहिए । इस प्रकार सहन करने वाले का मन्यु (क्रोध) कटुभाषी को जला देता है  और वह सहनकर्ता उसके पुण्य को भी ले लेता है ।।

જે કઠોર બોલે છે તેની સામે કઠોર શબ્દો ન બોલવા જોઈએ. આ રીતે, જે સહન કરે છે તેનો ક્રોધ કડવું બોલનારને બાળી નાખે છે અને જે સહન કરે છે તે તેના પુણ્યને પણ લઈ જાય છે.
Share:

Feb 17 Spiritual

Blog Posts
image
Spiritual January 20,2025
image
Motivational November 09,2014
popular tags
  • Business

  • Corporate

  • Over Thinking

  • Creative

  • Finance

  • Marketing

  • Growth

  • Development